Jednání Tretí

Dejište jako v jednání prvním.

Výstup 1.

Vašek.

VAŠEK.

To-to mi v hlave le-lezí,

o-o zivot mi be-bezí;

je-jestli mne otráví,

vše-všeho mne tu zba-zbaví.

To-to mi v hlave le-lezí,

o-o zivot mi be-bezí.

Va-Vašek umrít mu-musí,

och, och, co pritom zku-zkusí.

To-to mi v hlave le-lezí,

o-o zivot mi be-bezí.

Výstup 2.

Komediant. Esmeralda. Vašek. Za jevištem slyšeti jest tlucení na veliký buben. Vstoupí principál, komediant s bubnem, Esmeralda.

Pochod komediantu.

PRINCIPÁL tromba na jevišti. Ohlašujeme slavnému publikum, ze se tu dnes, jakozto pri slavné pouti provozovati bude znamenitá, nikdy predtím nevídaná komedie na provaze, na koni i na zemi, kdezto zvlášte slecna Esmeralda Salamanka provádeti bude znamenité a neslýchané skoky, pak opravdový jeden Indián z Otahitánských ostrovu, padesát tisíc mil odsud vzdálených, polykati bude zidl-éé – vidlicky a noze, nacez pak vystoupí nejznamenitejší kus tromba, totiz zivý amerikánský medved bude se producírovati slavnému publikum se zvlášte drezírovanými kumšty, a konecne se slecnou Salamankou sem zvlášte z Frankrajchu privezeným kankánem. Ku kterémuzto predstavení slavné publikum se vší úctou a vázností se zve! Však malou zkoušku uhlídá slavné obecenstvo ihned. Holá! Zacnete!

Skocná.

Balet a produkce komediantu.

VAŠEK po tanci. Je je je je! To bude hezké! A ta-ta I-i-indiánka má he-he-hezké nozicky.

ESMERALDA Vaškovi se poklonic. Panácek nás také navštíví?

VAŠEK. A-a-ano. Rád bych vi-vi-videl vás na provaze.

Esmeralda s nim mluví stranou.

INDIÁN prikvapí. Pane principál, pane principál! Stalo se velké neštestí! Franta se opil v dolejší hospode, takze se nemuze ani na nohy postaviti a nechce dnes mermomocí delati medveda.

PRINCIPÁL. Jakze, jakze? Náš nejpeknejší kus? Medved by nevystoupil? Slavný kankán by se neprovozoval? Ne, ne, ne, to nemuze, to nesmí být! Musíme hledati jiného. Snad nekdo ve vsi? Nekterý kluk?

INDIÁN. Ten by to vybreptal a lidé by se nám smáli. Kde ho také hned vzíti? Musí býti vyrostlý, aby se mu medvedí kuze hodila. Lidé se tam uz scházejí, nezbývá uz ani casu nekoho hledati.

PRINCIPÁL. U všech všudy, Esmeraldo!

Esmeralda priskocí a mluví s ním stranou.

VAŠEK. Ach, ta-ta u-umí mluvit. Tu-tu bych si hne- hned vzal. To by-by-by-by-by byla radost, ce-celá ves by-by se ko-ko-koukala.

ESMERALDA. Mne se líbíte, já bych vás také chtela.

VAŠEK. Chtela by-by-by-by-byste mne?

INDIÁN. Tomu by ta medvedí kuze slušela, jako by mu byla prirostlá.

PRINCIPÁL ke komediantum. Jdete a vyhlašujte dále po vsi. Já tady promluvím s panáckem.

Indián a komedianti odcházejí bubnujíce první pochod.

PRINCIPÁL k Vaškovi. No panácku, kdyz se vám Esmeralda líbí, muzete ji dostati. Pojdte s námi, hrajte komedii a ostatní se pak poddá samo sebou.

VAŠEK udiven. Ko-komedii? Já-já to ne-ne-neumím.

ESMERALDA. Má láska vás všemu naucí.

VAŠEK. Láska? To je hezké.

PRINCIPÁL. Budete se míti u nás dobre. Dluhu – éé – penez máme vzdycky nazbyt, jíst a pít co hrdlo rácí a plnou svobodu. A svoboda frejkumštýru znamená mnoho! Vubec stav komediantský je vlastne stav všech stavu, kumstus kumstorum, jak se po latinsku praví. Skoro všickni lidé jsou víceméne komedianti, jenze ne kazdý svou komedii tak dobre provádeti umí jako my – jako my!

ESMERALDA. Nuze, muj drahý! Pristupte k nám, má láska vám bude skdkou odmenou.

PRINCIPÁL. Nebudete vázán. Ucinte jen zkoušku, jenom jednou, jenom dnes –

ESMERALDA. Ano dnes, jenom dnes, a pak – muj zlatoušku, jenom dnes, a pak – a pak – budu vaše!

VAŠEK. A co-co ma-mám hrát?

ESMERALDA. Kankán!

VAŠEK. Ka-ka-kankán? Co to je?

ESMERALDA. Budete tancit, já s vámi a vy se mnou –

VAŠEK. Mo-mo-moje máma –

ESMERALDA. Ta vás nepozná.

PRINCIPÁL A ESMERALDA.

Milostné zvírátko

udeláme z vás,

kolem hrdla dáme

ozlacený pás.

Prehezká škraboška

skryje tváricky

a v mekounké botky

dáte nozicky.

Budete jak Mílek

krásne vypadat.

Svet zajásá, kdyz vás

uzrí tancovat.

Odejdou.

Výstup 3.

Háta. Kecal. Mícha. Vašek.

VAŠEK. Och, já ne-ne-neštastný! Vše-vše-všecky mne chtejí mi-mi-milovat a-a zabít!

HÁTA. Aj, proc jsi tak smuten, Vašícku? Bud vesel, synácku! Ozen se a bude ti blaze na zemi.

VAŠEK. Já-já-já se bojím.

HÁTA. Ceho se bojíš, drahoušku? Vzdyt se ti nic zlého nemuze státi. Dostaneš zenu a to je nejlepší vec na svete.

KECAL. Ba veru! Vašícek podepíše smlouvu a bude všecko v porádku.

VAŠEK. Na-na-nac se ma-ma-mám podepsat?

MÍCHA. Ze si vezmeš Marenku Krušinovou za zenu.

VAŠEK. Já-já ji ne-ne-ne-nechci.

HÁTA, KECAL, MÍCHA.

Aj! – Jakze, jakze? – Nechce ji?

Copak – copak se prihodilo?

Mluv, Vašku, co tu myšlenku

ti do hlavy vlozilo?

VAŠEK.

O-ona by mne

o-otrávila,

zivota mne

zbavila!

OSTATNÍ.

Jaký to hloupý nápad!

Mluv, kde jsi to sebral?

VAŠEK tajemne.

Mne to ne-ne-nekdo

dnes povídal.

OSTATNÍ.

Kdo byl ten prostopášník?

VAŠEK.

Jakás panenka.

OSTATNÍ.

A co ti povedela?

VAŠEK.

Je hezounká –

mne ráda má.

HÁTA.

A znáš-li ji?

VAŠEK.

Ne-neznám.

Schová se bázlive.

VŠICHNI.

V tom vezí náký podvod.

Není v tom nikdo jiný

nez ten pacholek sám.

Vašek hledí neustále za jevište, kam Esmeralda odešla, pak se vykrade.

KECAL.

Já všecko vyzkoumám.

HÁTA A MÍCHA.

On všecko vyzkoumá.

Vystup 4.

Marenka. Ludmila. Krušina rychle vstoupí. Predešlí bez Vaška.